Nějak se situace v mém okolí zamotává, a tak se stalo, že jsem se ocitla velmi blízko dětské psychiatrie. Sice jsem tušila, že něco takového existuje, ale vlastně jsem si nedokázala představit, co je za tím.
Zvláštní zkušenost, i když pouze zprostředkovaná. Mnoho věcí dostanou děti do vínku. Tam není debaty, těžké situace, náročné na řešení. Nad hodně věcmi se podepíše okolí. Cosi přispěje i dnešní doba. To je jedna velká oblast.
Ale překvapili mě slova sestřičky z lůžkového. Víte, ono to je tak, mladí mají svou kulturu, poslouchají svou hudbu, kde jsou popsány pocity například po lécích. Nebo po praktikách, z nichž běžné populaci vlasy dupkom vstávají. Je to móda. (Už ani nevím, jestli vůbec můžu říct, že je to in. Neboť nevím, jestli je stále toto slovo in :).) No a část jedinců to potřebuje i zkoušet. Kdysi to byl alkohol. Pak se kouřilo vše, co se dalo Usule. Jedli se houby. A dnes se shánějí po lécích na deprese, ADHD a úzkostné poruchy. Nebo jiným způsobem si Přivozují slastné pocity v mozku.
Doma jsem začala hledat a zůstala jsem v šoku, fakt existuje píseň, která se jmenuje rovně po léku. A prý není jediná. Konzultovala jsem to se synem a dozvěděla jsem se, že jsem pozadu a vůbec nesleduji, co se děje ….
Měla jsem a stále mám tendenci to celé omlouvat dobou, rodinným zázemím, okolnostmi.
Shodou okolností rovnou v pátek jsme sledovali v televizi 13. komnatu Bořka Slezáčka. Nějak mi uniklo, kdo to je. Řešila se jeho závislost na alkoholu. Nezmínily vůbec, že by za tím byla rodina, minulost … Prostě pil. Nevím, jestli je více než první liga. Měl všechno. Propil všechno. Přestože mu vlastně nic nechybělo. Nezmínily žádný důvod. Mmch, dal se ze své závislosti do pořádku. Jen tedy, musela to nejdříve pochopit jeho hlava. Teprve pak se to podařilo.
Přemýšlím, kdy to tyto děti s tělem dospělé ale hlavou malých dětí pochopí. A zda vůbec pochopí. Nebo se budou s tím potácet celý život. Dokáží jejich jiné léky a péči psychologů nasměrovat správným směrem? A vím já vůbec, co je ten správný směr?
Těžké úvahy, vím.
